Novela zákoníku práce mění pravidla dohod konaných mimo pracovní poměr. Jde o dohody o provedení práce (DPP) i pracovní činnosti (DPČ). Některé novinky souvisí se změnami, které nastaly již od 1. 10. 2023 – např. nárok na překážky v práci, rozvržení pracovní doby apod. Co vše bude jinak?
Změny v odvodech pojistného ovlivní hlavně DPP
U DPP se dosud odvádí zdravotní a sociální pojistné (ZP, SP) až ve chvíli, kdy hrubá odměna brigádníka překročí částku 10 000 Kč. Pokud uzavřel více dohod s několika zaměstnavateli a nepřekročil u nich tento limit, mohl si tak vydělat neomezenou sumu, ze které neodvádí pojistné.
Od 1. 7. 2024 dojde k úpravě, kdy se nově stanoví dva limity pro vznik účasti na sociálním pojištění návazané na průměrnou mzdu (ta pro rok 2024 činí 43 967 Kč):
- pro zaměstnance, který pracuje na DPP pouze u jednoho zaměstnavatele, platí limit ve výši 25 % vyhlašované průměrné mzdy (tj. 10 500 Kč v roce 2024);
- u zaměstnance, který bude mít uzavřeno více DPP souběžně, se uplatní limit ve výši 40 % vyhlašované průměrné mzdy (tj. 17 500 Kč v roce 2024).
Při překročení jednoho či druhého limitu bude muset zaměstnavatel odvést pojistné. Ze mzdy tak dohodáři strhne pojistné za zaměstnance, a k tomu odvede i své pojistné ve výši 24,8 %. Odvod za zaměstnance se navíc v roce 2024 zvýší o 0,6 % na 7,1 % – v rámci se SP totiž ze mzdy bude opět odvádět i nemocenské pojištění (tato změna neplatí jen pro dohodáře, ale pro všechny zaměstnance).
Registr a kontrolu odměn z dohod bude zpracovávat Česká správa sociálního zabezpečení.
Minimální mzda při práci na dohodu
Od 1. 1. 2024 platí, že odměna z dohod (DPP i DPČ) nesmí být nižší než minimální mzda. Pro účely zjištění minimální mzdy se ale nezahrnují tyto složky mzdy:
- odměna za práci přesčas;
- příplatky za svátky, noční, víkendy;
- příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Na dohody se samozřejmě vztahuje minimální hodinová mzda, nikoliv minimální měsíční mzda.
Pokud výše odměny z dohody nedosáhne minima, má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci doplatit rozdíl. Vypočte ho tak, že od minimální hodinové mzdy (v roce 2024 činí 112,50 Kč/hod.) odečte reálnou odměnu připadající na 1 odpracovanou hodinu.
Zaručená mzda
Zákoník práce upravuje také úrovně nejnižších zaručených mezd. Odměny z dohod v tomto ustanovení sice nejsou, ale další ustanovení uvádí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší stejná odměna, a to i v případě, že práci vykonává zaměstnanec v jiném typu pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, DPP, DPČ…).
MPSV potvrdilo, že musí být tato právní úprava zohledněna v odměně za dohody.
Srážky z odměn na dohodu
Do § 145 zákoníku práce, který upravuje srážky ze mzdy, přibyly mezi jiné příjmy zaměstnance i odměny z dohod. Stejně tak byly tyto odměny doplněny i do § 147, který upravuje jak povinné srážky zaměstnavatele, tak i ty, které může srazit nepovinně, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance.
Dle § 146 lze zaměstnanci srážet:
- pokud je to stanoveno zákonem;
- na základě dohod o srážkách ze mzdy;
- k úhradě členských příspěvků členů odborových organizací.
Povinné srážky dle § 147 jsou např.:
- zálohy na daň z příjmu fyzických osob;
- platby sociálního a zdravotního pojištění;
- výkon rozhodnutí soudu;
- exekuce.
Nepovinné srážky dle § 147 jsou např.:
- záloha na mzdu;
- záloha na odměnu, na kterou zaměstnanci nevzniklo právo;
- nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady;
- přečerpaná dovolená;
- náhrada za nemoc na kterou nevzniklo právo.
Některé srážky nelze ze mzdy odečíst automaticky, ale jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (např. přeplatky vzniklé vinou účetní nebo náhrady škody, kterou zaměstnanec způsobil).
Dovolená a stanovená pracovní doba
Zaměstnancům, kteří pracují na základě dohod, bude nově náležet i nárok na dovolenou, a to za stejných podmínek, jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
Brigádník má právo na dovolenou v případě, že:
- V kalendářním roce za nepřetržitého trvání pracovněprávního vztahu odpracuje alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Ta u dohod činí 20 hodin týdně bez ohledu na skutečný rozsah práce, tzn. pro nárok na dovolenou musí odpracovat minimálně 80 hodin.
- A současně jeho pracovněprávní vztah trval nepřetržitě alespoň 4 týdny (28 kalendářních dní).
Pro účely dovolené se za nepřetržitý pracovněprávní vztah považují i dohody, které na sebe bezprostředně navazují. Je přitom možné, aby navazovala např. i DPP na DPČ a naopak, či klasicky DPP na DPP a DPČ na DPČ.
Pokud bude mít zaměstnanec uzavřeno více dohod, právo na dovolenou se posuzuje u každé dohody zvlášť.
A jak je to s překážkami?
- Do pracovní doby DPP se nebude započítávat čerpání dovolené a případné překážky v práci.
- Naopak u DPČ se jak překážky, tak čerpání dovolené, do pracovní doby započítávat budou.
Jestliže tedy zaměstnanec splní podmínky a vznikne mu nárok na dovolenou, tak za odpracování jedné týdenní pracovní doby mu bude náležet 1/52 z výměru dovolené. Pokud dojde k ukončení dohody a zaměstnanec dovolenou nevyčerpá, musí mu ji zaměstnavatel proplatit jako náhradu ve výši průměrného výdělku.
Příklad: Zaměstnanec pracoval na DPP od září do prosince. Odpracoval 295 hodin a jeho výměra je 4 týdny dovolené. Odpracoval tedy 14násobek své fiktivní 20hodinové týdenní doby (295/20 = 14,75), a díky tomu má nárok na 22 hodin dovolené (14/52 *20 *4 = 21,54).
O kolik se zvýší náklady na jednoho brigádníka?
Ukážeme si to na příkladu:
Firma zaměstná brigádníka na DPP na 6 hodin týdně. Hodinová odměna bude činit 250 Kč. Za měsíc si tedy brigádník na DPP vydělá cca 6 750 Kč.
V případě, že DPP bude trvat celý rok, vznikne brigádníkovi nárok na 4 týdny dovolené. Dovolenou buď v průběhu trvání brigády vyčerpá, nebo mu zaměstnavatel při ukončení proplatí náhradu ve výši 6 000 Kč.
Když si brigádník najde další přivýdělky na DPP u jiných firem a jeho celkové odměny překročí 17 500 Kč, tak:
- každá firma navíc odvede 24,8 % na sociální pojištění z odměny, kterou brigádníkovi vyplácí;
- přímo ze mzdy brigádníka se u všech zaměstnavatelů strhne důchodové pojištění ve výši 6,5 % a nemocenské ve výši 0,6 %.
Jestliže si tedy brigádník v našem příkladu u jedné firmy přivydělává 6 750 Kč měsíčně, pak firma každý měsíc zaplatí svůj odvod zaměstnavatele ve výši 1 674 Kč a k tomu 480 Kč strhne z brigádníkova platu.
Takto vypadá výsledná bilance:
- Momentálně firmu tento brigádník stojí 81 000 Kč ročně.
- Po aplikaci změn už to bude 87 000 Kč hrubé mzdy kvůli dovolené.
- K tomu firma navíc odvede 24,8 % na sociálním pojištění, protože brigádník souběhem několika DPP překročil nové limity (vydělal si celkem více než 40 % průměrné mzdy).
- Ve finále tedy firma zaplatí celkem 108 576 Kč, což je o 34 % vyšší náklad než teď.
- Vyšší náklady budou mít i ostatní zaměstnavatelé, u kterých brigádník pracuje.
Jak zvládnout změny? Ušetřete na zpracování mezd
Změny zákonů jako jednotlivci neovlivníme. Může se stát, že vám kvůli novelám od příštího roku vzrostou náklady na brigádníky podobně jako v příkladu výše. Jiné věci ale ovlivnit můžete. Díky automatizaci zpracování mezd například ušetříte až 30 % nákladů!
Pokud ještě zpracováváte mzdy ručně, obraťte se na nás – rádi vám pomůžeme s převedením do onlinu, mzdovým auditem i samotným účtováním.
