Zveřejnění účetní závěrky je povinné – a za nesplnění hrozí podnikatelům sankce. Koho se tato povinnost týká, jak závěrku zveřejnit a co vás čeká, když to neuděláte? Čtěte dál a vše se dozvíte.
Kdo musí zveřejňovat účetní závěrku?
Povinnost zveřejnit účetní závěrku ve Sbírce listin mají podle Zákona o účetnictví (ZoÚ) všechny účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku v rozsahu podle kategorie, do které spadají.
Kategorie účetní jednotky (ÚJ) podle velikosti se stanovují na základě těchto kritérií:
ÚJ se přesouvá do jiné kategorie, pokud ve dvou po sobě jdoucích účetních závěrkách překročí, nebo naopak nenaplní alespoň dvě uvedené hraniční hodnoty. Když k tomu dojde, změní svou kategorii od počátku následujícího účetního období – a změní se i rozsah dokumentů ke zveřejnění.
Příklad: Společnost patřila v roce 2021 mezi malé ÚJ, ale v letech 2022 a 2023 překročila dvě hraniční hodnoty pro střední ÚJ. Od roku 2024 se tedy stává střední ÚJ a za tento rok bude muset zveřejňovat účetní závěrku v rozsahu pro střední ÚJ.
Rozsah účetní závěrky: které dokumenty zveřejnit?
Do účetní závěrky spadá několik dokumentů, ale ne každá účetní jednotka zveřejňuje a zpracovává všechny:
- rozvaha,
- výkaz zisků a ztrát (VZZ),
- příloha k účetní závěrce,
- výkaz o peněžních tocích (tzv. cash flow),
- výkaz o změnách vlastního kapitálu (VK).
Rozsah zveřejňovaných dokumentů se odvíjí od velikosti účetní jednotky a roli hraje i povinný audit. Povinně auditované ÚJ musí navíc připravovat a zveřejňovat i výroční zprávu.
ÚJ se může stát auditovanou bez ohledu na velikost. Při posuzování povinnosti auditu totiž pracujeme s jiným časovým úsekem a jinými limity než při kategorizaci podle velikosti. Kritéria pro povinný audit jsou stejná, ale jejich hraniční hodnoty se liší – jsou stanoveny takto:
- aktiva netto: 40 mil. Kč;
- roční obrat: 80 mil. Kč;
- průměrný počet zaměstnanců: 50 lidí.
Při vyhodnocení povinnosti auditu záleží i na druhu společnosti. Pokud akciová společnost překročí alespoň jednu z uvedených hodnot k rozvahovému dni, za nějž se účetní závěrka má ověřit, a k rozvahovému dni účetního období bezprostředně předcházejícího, má povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. U ostatních typů společností musí dojít k překročení dvou hodnot.
Z těchto informací vyplývá, že:
- Střední a velké ÚJ mají povinný audit vždy a mikro naopak nikdy.
- Malá ÚJ může zůstat malá a neauditovaná, pokud nepřekročí výše uvedené limity pro audit – ale když je překročí, bude se na ni povinný audit vztahovat.
Účetní jednotky tedy zveřejňují dokumenty v tomto rozsahu:
Kdy a jak zveřejnit účetní závěrku?
Termín zveřejnění účetní závěrky záleží na tom, zda se vás týká povinný audit, nebo ne:
- ÚJ bez povinného auditu zveřejňují účetní závěrku do konce následujícího období po rozvahovém dni. Pokud tedy poslední rozvahový den nastal 31. 12., termín zveřejnění je do 31. 12. následujícího roku.
- ÚJ s povinným auditem zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu do 30 dnů po ověření auditorem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. V praxi to znamená, že pokud ÚJ využívá účetní období kalendářního roku a sestavuje účetní závěrku k 31. 12., musí ji zveřejnit nejpozději do 31. 12. následujícího roku.
Samotné zveřejnění provedete jednoduše tak, že účetní závěrku zašlete na rejstříkový soud přes datovou schránku. Od roku 2021 přibyla možnost zveřejnění prostřednictvím správce daně, kdy závěrku odešlete finančnímu úřadu jako přílohu k přiznání k dani z příjmu. Musíte však přiložit všechny podklady v takovém rozsahu, který je pro vás povinný – FÚ za vás obsah nezkontroluje.
Jaké sankce hrozí, když nesplníte svou povinnost?
Když účetní závěrku nezveřejníte, jde podle ZoÚ o přestupek, za který vám může finanční úřad dle § 37a odst. 4 písm. b) uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty čistých aktiv.
Splnění povinnosti zveřejnění však kontrolují i rejstříkové soudy na základě Zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (ZVR). Doručí vám výzvu k předložení chybějících účetních závěrek a vy máte 1 měsíc na to, abyste je zveřejnili do Sbírky listin. V případě nesplnění a nereagování na výzvu vám může soud uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
Navíc má podle § 105a ZVR rejstříkový soud možnost přistoupit k výmazu obchodní korporace z veřejného rejstříku za předpokladu, že:
- nezveřejnila nejméně dvě po sobě jdoucí účetní závěrky ve Sbírce listin,
- a nepřevzala výzvu k doplnění od rejstříkového soudu.
V takovém případě rejstříkový soud zahájí řízení o jejím zrušení, které zveřejní ve veřejném rejstříku. O zrušení obchodní korporace pak může rozhodnout nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu o zahájení zrušení do veřejného rejstříku.
Nebuďte na účetnictví sami
Věnujte se naplno svému podnikání a účetní administrativu nechejte na odbornících. Obraťte se na nás – rádi vám pomůžeme se zveřejněním účetní závěrky, postaráme se o vedení účetnictví, mzdy, personalistiku, reporting nebo digitalizaci dokladů.
