Náhrady a úlevy pro zaměstnavatele v souvislosti s nákazou COVID-19
V současné době se celý svět nachází v situaci, s níž se většina z nás zatím ještě nesetkala. Státy proto přijímají opatření ve snaze předejít šíření nákazy COVID-19. S tím jsou spojené celé řady změn, které mají negativní vliv nejen na jednotlivce, ale také na jejich zaměstnavatele a celkovou ekonomiku.
V tomto článku bychom proto chtěli zrekapitulovat změny, které mají dopad na pracovněprávní vztahy, s důrazem zejména na překážky v práci, náhrady mzdy, které ze zákona za tyto překážky zaměstnancům náleží, ale také na opatření státu, jež podporují zaměstnance stávající situaci zvládnout co nejlépe.
Dne 23.3.2020 schválila vláda program „Antivirus“, jehož cílem je ochránit široké spektrum firem, na než dolehly dopady vládních omezení. Stát proto bude prostřednictvím Úřadu práce ČR některé vyplacené prostředky kompenzovat. Konkrétní proces, jakým by měl zaměstnavatel o příslušné kompenzace na Úřadu práce žádat, není zatím znám a očekává se jeho upřesnění v nejbližších dnech. Zaměstnavatel bude ale žádat o refundaci vždy až po skončení vykazovaného období, tedy za měsíc březen až na začátku dubna.
Probíhají také legislativní změny, související s péčí o děti po dobu uzavření škol, ale i celé řady dalších změn, směřujících ke zmírnění negativních dopadů stávajících opatření.
Práce z domova
Ideálním řešením současné situace je, pokud to charakter práce umožňuje, práce z domova. Takové řešení je přínosné jak pro zaměstnance, kterému náleží plná mzda, tak i pro zaměstnavatele, jehož zaměstnanci pro něj mohou bez omezení pracovat. Kromě toho je zajištěna i bezpečnost zaměstnance, kdy dochází k nyní tolik potřebnému omezení osobního kontaktu. Za dny, jež zaměstnanec odpracuje z domova, mu nevzniká nárok na stravenky. Pokud by se je zaměstnavatel zaměstnancům rozhodl přesto vydávat, jednalo by se o nedaňový náklad.
Karanténa
Pokud zaměstnanec nemůže docházet do práce z důvodu nařízení karantény, vystaví mu ošetřující lékař Oznámení o nařízení karantény, které zaměstnanec musí předložit svému zaměstnavateli. V současné době je již možné i tento typ pracovní neschopnosti generovat elektronicky, obdobně jako e-neschopenky. Tento dokument má obdobné náležitosti jako běžná neschopenka a na jeho základě zaměstnanci náleží náhrada mzdy. Tuto kompenzaci hradí po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů zaměstnanci jeho zaměstnavatel. Jedná se o náhradu mzdy pouze za pracovní dny, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Pokud je karanténa delší nežli 14 kalendářních dnů, jedná se již o sociální dávku, a zaměstnanci bude vypláceno nemocenské přímo od České správy sociálního zabezpečení. Proces je tedy velmi obdobný tomu, jaký probíhá i při běžné pracovní neschopnosti. Pokud jsou dodržena nařízená omezení a charakter práce to umožňuje, je možné, aby i po dobu karantény zaměstnanec z domova pracoval. V takovém případě mu za odpracované dny náleží mzda, a nikoliv její náhrada.
Za karanténu je považovaná i situace, kdy zaměstnanec nemůže docházet do práce z důvodu mimořádného opatření učiněného orgány ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice atp.), jako je např. uzavření obce.
V rámci programu Antivirus (Režim A) bude zaměstnavatelům plně kompenzována náhrada mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům vyplatí za prvních 14 dnů nařízené karantény.
Péče o dítě z důvodu uzavření školského zařízení
V případě, že zaměstnanec musí pečovat o své dítě z důvodu uzavření škol, příslušná škola vystaví pro rodiče formulář „Žádosti o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského zařízení“. Tento formulář následně doplní zaměstnanec/rodič dítěte, kde uvede, od kdy o ošetřovné žádá a doplní bankovní údaje, kam si přeje náhradu zasílat. Doporučujeme do formuláře nevyplňovat datum ukončení péče o dítě (pokud si není datem ukončení zcela jistý), jelikož v případě, že žádost o dávku zaměstnanec ukončí, nebude již znovu možné o ni požádat. Takto vyplněný formulář následně předá svému zaměstnavateli. Zaměstnanci bude vypláceno ošetřovné, a to přímo ze strany České správy sociálního zabezpečení. Dávka bude vyplácena vždy jednou za měsíc.
Dosud platilo, že uvedená dávka náležela pouze rodičům dětí mladších 10 let a pouze po dobu, jakou trvá běžné ošetřování člena rodiny, tedy 9 dnů, resp. 16 dnů pro samoživitele.
Byl však schválen nový zákon upravující toto omezení, a rozšiřující věkovou hranici, kdy je možné o ošetřovné žádat, na děti do 13 let. Dávku lze navíc žádat i u starších hendikepovaných dětí navštěvujících školu. Ošetřovné se dále bude vyplácet po celou dobu uzavření škol. Nově byla také zavedena možnost opakovaného střídání péče o dítě mezi rodiči, pro tento účel je třeba vždy vyplnit nový speciální formulář žádosti a předložit zaměstnavateli druhého rodiče. Také tento formulář se jmenuje „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského zařízení“ pod nadpisem je ale ještě doplněna poznámka („Tento díl slouží pro uplatnění nároku v případě převzetí péče o dítě jiným oprávněným“), kterou se formulář odlišuje. Ve stávajícím formuláři je také uvedeno, že je určen pro péči o dítě do 10 let, dá se tedy předpokládat, že bude ještě aktualizován.
Pokud zaměstnanec v průběhu péče o dítě některé dny odpracuje (včetně práce z domova), za tyto dny mu náleží mzda a ošetřovné mu nebude vyplaceno. O tom, které dny pracoval, bude třeba na konci každého měsíce ČSSZ informovat prostřednictvím formuláře „Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“.
Dočasné uzavření provozu
V případě, že zaměstnanci nemohou vykonávat práci z důvodu, že v důsledku mimořádných opatření učiněných na základě krizového zákona došlo k uzavření nebo omezení provozu (tato situace se týká např. zaměstnanců pracujících v obchodech s oděvy, restaurací atp.), jedná se o překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které jim náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku. Tato náhrada je tedy kalkulována obdobným způsobem jako např. dovolená.
Pokud tuto situaci ve společnosti upravuje vnitřní předpis, nebo dojde-li k dohodě s odborovou organizací, lze tento stav vyhodnotit jako částečnou nezaměstnanost a vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy pouze ve výši 60 % průměrného výdělku.
V rámci programu Antivirus (Režim B) bude zaměstnavatelům poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.
Nepřidělování práce zbylým zaměstnancům
V případě, že zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci z toho důvodu, že významná část jejich kolegů (30 % zaměstnanců firmy nebo její provozovny) nemůže práci vykonávat z důvodu nařízené karantény, dočasné pracovní neschopnosti nebo péče o děti, a zbývající zaměstnanci ve stávajícím počtu práci vykonávat nemohou, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele, za něž zaměstnancům náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
V rámci programu Antivirus (Režim C) bude zaměstnavatelům poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.
Omezení dostupnosti vstupů nezbytných k činnosti
Pokud zaměstnavatel nemůže vykonávat svoji činnost z důvodu, že v důsledku karanténních opatření u dodavatele (včetně zahraničních) dojde k omezení dostupnosti vstupů (např. materiálu, surovin nebo služeb) nezbytných pro výkon této činnosti a zaměstnancům z tohoto důvodu nemůže přidělovat práci, mají tito zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.
V rámci programu Antivirus (Režim D) bude zaměstnavatelům poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy.
Omezení poptávky po produktech nebo službách
V případě, že zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci z důvodu, že poptávka po jeho výrobcích, službách nebo jiných produktech je omezena v důsledku nařízených karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (v ČR i v zahraničí), má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.
V rámci programu Antivirus (Režim E) bude zaměstnavatelům v tomto případě poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy.
Anna Rubínová
Payroll Consultant Senior