Dlouhodobý majetek bývá častou a nemalou součástí aktiv takřka každé účetní jednotky. Od ostatního majetku se odlišuje především dobou předpokládaného užívání, která překračuje 1 rok. Rozlišujeme dlouhodobý majetek hmotný (DHM), nehmotný (DNM) a finanční.
Článek je zaměřen na podstatné rozdíly v evidenci a odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v České a Slovenské republice, a to jak z účetního, tak i z daňového hlediska.
Evidence dlouhodobého majetku
Evidovat dlouhodobý majetek není v České republice ze zákona povinnou záležitostí. Je však běžnou praxí a doporučuje se evidovat jej na kartách dlouhodobého majetku.
Oproti tomu na Slovensku je evidence ze zákona povinná. Způsob evidence upravuje § 42 opatření Ministerstva financií SR č. 23054/2002-92 (dále jen MFSR), které ukládá povinnost evidovat majetek na kartách dlouhodobého majetku. Je zde také uvedeno, které údaje by měla karta dlouhodobého majetku obsahovat (jedná se zejména o název, příp. popis majetku, jeho číselné označení, datum pořízení, datum uvedení do užívání, výše ocenění majetku, způsob účetního a daňového odpisování, sazby účetních a daňových odpisů, odpisový plán včetně zůstatkových cen majetku, datum a způsob vyřazení dlouhodobého majetku z užívání).
Minimální vstupní cena dlouhodobého majetku
Kromě podmínky užívání dlouhodobého majetku déle než 1 rok musí být dosažena i minimální hranice vstupní ceny majetku, která se skládá nejen z ceny samotného majetku, ale např. i z nákladů na jeho pořízení. Jiná částka však může být použita z účetního a daňového hlediska. Částka rozhodná pro zařazení dlouhodobého majetku do účetnictví může být z účetního hlediska jiná než z daňového.
*ZDP – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
**SZDP – slovenský Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov
*** přepočteno kurzem 25,- CZK/EUR
Odpisování dlouhodobého majetku
Účetní jednotka u zařazeného dlouhodobého majetku sestavuje odpisový plán účetních a daňových odpisů. Doby a způsoby odpisování mohou být z účetního a daňového hlediska různé, a to zejména z důvodu věrného a poctivého zobrazení skutečnosti v účetnictví.
Metody odpisování DHM
Pro výpočet odpisů lze využít různé metody. Mezi nejznámější patří lineární (rovnoměrné) a zrychlené (degresivní).
Z účetního hlediska si může účetní jednotka sama zvolit, jakou metodu pro výpočet účetních odpisů použije tak, aby jednotlivé odpisy co nejvěrněji zobrazovaly opotřebení odpisovaného majetku. To může být upraveno vnitřní účetní směrnicí. Mezi Českou a Slovenskou republikou zde nejsou žádné rozdíly a účetní jednotka volí nejčastěji tyto metody odpisování:
- lineární,
- zrychlené,
- výkonové,
- komponentní.
Z daňového hlediska volí účetní jednotka v České i Slovenské republice mezi lineárním a zrychleném odpisování dlouhodobého hmotného majetku. Na Slovensku však platí malé omezení – zrychlené odpisování lze použít pouze pro majetek zařazený do 2. nebo 3. odpisové skupiny.
V České republice upravuje způsob odpisování dlouhodobého hmotného majetku § 31-32 ZDP, na Slovensku pak § 27-28 SZDP.
Začátek odpisování DHM
Nejistota může nastat i v době rozhodování, kdy přesně začít hmotný majetek odpisovat. Z účetního hlediska je začátek odpisování zcela v kompetenci účetní jednotky (bývá upraveno ve vnitřní účetní směrnici), může se jednat např. o měsíc, ve kterém byl majetek zařazen do užívání, měsíc následující po zařazení majetku do užívání atp.
Z daňového hlediska se již začátek odpisování mezi Českou a Slovenskou republikou liší. V České republice se uplatňují odpisy za celé zdaňovací období (kalendářní rok) a ZDP stanovuje i způsob, jakým se roční odpis vypočítá. Na Slovensku je způsob výpočtu daňových odpisů stanoven v § 27-28 SZDP a odpisuje se od měsíce, kdy byl majetek zařazen do užívání.
Zaokrouhlování odpisů
V České republice se účetní i daňové odpisy zaokrouhlují na celé Kč nahoru.
Na Slovensku si způsob zaokrouhlování účetních odpisů volí účetní jednotka, daňové odpisy se zaokrouhlují na celá Eura nahoru.
Anna Sturcová
Accounting Consultant Assistant