Novela zákoníku práce
Dne 10.6.2020 byla Senátem schválena novela zákoníku práce přinášející řadu významných změn, z nichž některé budou účinné již od 30.7.2020. Mezi zásadní změny, které tato novela přináší, patří:
Dovolená
Asi nejdůležitější změna, kterou zmíněná novela přináší, vstoupí v účinnost až od roku 2021. Jedná se o zcela novou koncepci výpočtu nároku na dovolenou i jejího čerpání. Jejím hlavním cílem je spravedlivější výpočet u zaměstnanců se sníženými úvazky nebo pracujícími na směny a měla by zahrnovat tyto hlavní změny:
- Nárok na dovolenou bude kalkulován podle odpracovaných hodin, nikoliv dnů, jak to mu bylo dosud;
- Zaměstnanci, který vykonával pro zaměstnavatele v rámci kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů, vzniká dovolená za kalendářní rok. Pokud zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok nevznikne, má nárok na její poměrnou část, za předpokladu, že odpracoval alespoň čtyři týdny v roce. Poměrná část bude počítána jako 1/52 stanovené týdenní pracovní doby, vynásobena roční výměrou dovolené;
- Základní výměra dovolené zůstává čtyřtýdenní;
- Dochází k úpravě podmínek krácení dovolené, kdy krácení bude možné pouze v případě neomluvené absence, a to pouze v rozsahu neomluvených zameškaných hodin;
- Zaměstnanci vznikne možnost požádat o převod části nevyčerpané dovolené do dalšího roku, pokud v daném roce vyčerpá alespoň 4 týdny dovolené.
Sdílené pracovní místo
Cílem jeho zavedení je vytvoření flexibilnějších podmínek pro ty zaměstnance, kteří nemůžou pracovat na plný úvazek. O jednu pracovní pozici se budou moci nově dělit dva nebo i více zaměstnanců s kratší pracovní dobou, ale stejnou pracovní náplní. Tito zaměstnanci si budou moci sami rozvrhnout pracovní dobu dle jejich časových možností tak, aby naplnili průměrnou týdenní pracovní dobu v rámci čtyřtýdenního vyrovnávacího období. Podmínkou pro zavedení tohoto institutu je uzavření individuální dohody mezi zaměstnavatelem a jednotlivými zaměstnanci. Tato dohoda může být zakomponována i do znění pracovní smlouvy. Také zavedení sdíleného pracovního místa vstoupí v účinnost až od roku 2021.
Doručování písemností
V důsledku novely by mělo dojít ke značnému zjednodušení při doručování písemností, a to jak pro zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
Pro zaměstnavatele obecně platí, že písemnosti mají být zaměstnancům primárně doručovány do vlastních rukou na pracovišti. Pokud však tento postup není možný, je na zaměstnavateli, jakou z alternativních možností, které zákon nabízí, zvolí. V úvahu přicházejí tyto varianty:
- Do datové schránky zaměstnance (pro tento postup je vyžadován souhlas zaměstnance), přičemž platí fikce doručení, pokud se zaměstnanec do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení písemnosti do datové schránky;
- Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb – nově platí, že zásilka bude odesílána na adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. Zaměstnanec tedy nese svůj díl odpovědnosti na tom, aby mu byly zásilky doručovány na správnou a aktuální adresu. Zároveň došlo ke sladění lhůt stanovených zákoníkem práce a lhůt provozovatele poštovních služeb a nově proto bude lhůta k uložení zásilky 15 kalendářních dnů.
Také v případě doručování písemností zaměstnavateli zaměstnancem platí nově fikce doručení v případě, že by zaměstnavatel odmítl písemnost převzít, popř. zaměstnanci neposkytl potřebnou součinnost, nebo jinak znemožnil doručení písemnosti. V takovém případě se má za to, že zásilka je doručena v den, kdy k takové skutečnosti došlo. Také zaměstnanec má možnost doručovat písemnosti zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky. Písemnost je považována za doručenou v den doručení do datové schránky zaměstnavatele (bez ohledu, zda si dokument otevře). Souhlas zaměstnavatele s touto formou doručování není vyžadován.
Generování zápočtových listů
Zaměstnavatelům nově odpadne povinnost generování potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtových listů) těm zaměstnancům, kteří pro zaměstnavatele pracovali na základě dohody o provedení práce a jejich příjem nezakládal účast na nemocenském pojištění.
Náhrada újmy na zdraví
Novela zákona dále upravuje výše náhrad pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V rámci novely bude výše těchto náhrad vázána na průměrnou mzdu, čímž bude zajištěn její vývoj v čase.
Ostatní
Novela dále upravuje podmínky přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, podmínky vysílání zaměstnanců v rámci EU (nově se podmínky budou lišit
v závislosti na délce vyslání) a jejich odměňování, nebo upřesňuje podmínky odvolání vedoucího zaměstnance.
Změny v oblasti sociálního zabezpečení
S účinností od 1.7.2020 došlo k legislativním změnám v oblasti sociálního zabezpečení, jejichž cílem je automatizovat proces podávání dokumentů na Českou správu sociálního zabezpečení, ale také podpora zaměstnavatelů v souvislosti s negativními dopady vzešlými v důsledku opatření proti šíření nákazy COVID-19.
V rámci procesu podávání dokumentů se jedná především o následující:
- Od 1.7.2020 je již možné podávat Přehled o výši pojistného pouze v elektronické podobě, tedy zasíláním na elektronickou adresu, nebo prostřednictvím datové schránky, a to ve stanovené struktuře a formátu XML. K přehledu podanému jiným způsobem nebude přihlíženo. Tato změna se tedy již vztahuje na přehledy za měsíc červen, které jsou podávány v průběhu července;
- Od 1.6.2020 je možné hradit pojistné, penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty v oblasti nemocenského pojištění pouze bezhotovostně;
- Od 1.9.2020 bude možné podávat Evidenční listy důchodového pojištění, Oznámení o nástupu do zaměstnání a všechny podklady pro výpočet dávek nemocenského pojištění pouze v elektronické podobě ve struktuře stanovené ČSSZ;
- Pokud zaměstnavatel nebude schopen elektronického podávání z prokazatelných důvodů, bude možné podat dokumenty i v písemné podobě s uvedením důvodu takového postupu;
- Od původního návrhu, kdy měla být zkrácena lhůta pro oznamování nástupu do zaměstnání ze stávajících 8 kalendářních dnů na 2, bylo ustoupeno a i po 1.9.2020 zůstávají lhůty nezměněné.
Odložení placení pojistného za zaměstnavatele
Za měsíce květen, červen a červenec 2020 mají zaměstnavatelé možnost odkladu té části plateb pojistného, kterou jsou povinni platit z mezd zaměstnanců (24,8 %). Tuto částku mají možnost doplatit do 20.10.2020. V případě dodržení tohoto termínu jim bude sníženo penále za pozdní úhradu pojistného o 80 % s tím, že pokud jeho výše nepřesáhne částku 1.000 Kč, nebude vyměřeno vůbec. Pokud se zaměstnavatel pro tento odklad rozhodne, není třeba ČSSZ o tomto kroku jakkoliv informovat. Podmínkou pro tento odklad je odvod pojistného hrazeného zaměstnanci (6,5 %) v zákonných lhůtách. Na přehledu o výši pojistného je třeba vykázat plnou částku odvodů, tedy tu, kterou hradí zaměstnavatel (a je předmětem odkladu), ale i tu, která je srážena zaměstnanci.
Prominutí pojistného
Cílem této zákonné úpravy (tzv. Antivirus C) je udržení zaměstnanosti a celková podpora malých firem, které si i přes veškerá opatření související s nákazou dokázaly udržet své zaměstnance. Zaměstnavatelé tak získávají možnost snížit vyměřovací základ zaměstnavatele za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020 tím, že do něj nezahrnou vyměřovací základy zaměstnanců, jejichž pracovní poměr ke konci daného měsíce trvá. Maximální uplatnitelná výše vyměřovacího základu za každého zaměstnance je 52.253 Kč. Úleva se nevztahuje na ty zaměstnance, kterým byla dána výpověď z důvodu nadbytečnosti.
Prominutí pojistného je možné v případě splnění následujících podmínek:
- Počet zaměstnanců zaměstnavatele (kteří jsou účastni nemocenského pojištění), včetně zaměstnanců na mateřské nebo rodičovské dovolené, nepřesáhne v posledním dni kalendářního měsíce 50;
- Počet zaměstnanců k poslednímu dni kalendářního měsíce dosahuje alespoň 90 % počtu zaměstnanců k 31.3.2020;
- Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za daný kalendářní měsíc dosahuje alespoň 90 % úhrnu vyměřovacího základu za březen 2020. Toto číslo by mohlo ovlivnit např. větší počet zaměstnanců v pracovní neschopnosti nebo pečujících o děti z důvodu uzavření škol;
- Zbývající část pojistného byla odvedena v zákonné lhůtě;
- Zaměstnavatel v daném měsíci nečerpá finanční prostředky v rámci programů Antivirus A a B.
Pro účely snížení vyměřovacího základu byl upraven formulář přehledu o výši pojistného, na kterém nyní může zaměstnavatel tuto úlevu uplatnit a vykázat.
Změny ve výpočtu srážek
V průběhu roku 2020 postupně dochází k několika změnám, které mají dopad na výpočet exekučních srážek. Pro přehlednost zde uvádíme jejich základní rekapitulaci:
Leden 2020 – normativní náklady
S účinností od 1.1.2020 došlo k navýšení nezabavitelné částky z důvodu změny částky normativních nákladů na bydlení z původních 6.429 Kč na 6.502 Kč.
Duben 2020 – životní minimum
S účinností od 1.4.2020 došlo k navýšení existenčního minima z částky 2.200 Kč na 2.490 Kč, životní minimum pak z částky 3.410 Kč na 3.860 Kč.
Červenec – poměry nezabavitelného minima
Uvedená změna mění způsob výpočtu nezabavitelného minima dlužníka v jeho prospěch následovně:
- Nezabavitelné minimum na dlužníka bude nově kalkulováno jako 3/4 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení namísto původních 2/3;
- Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu bude nově kalkulována jako 1/3 základní nezabavitelné částky namísto původní 1/4.
Pro lepší ilustraci dopadu této legislativní změny uvádíme srovnání na příkladu nepřednostní pohledávky u svobodného a zaměstnance s jedním dítětem a měsíční čistou mzdou ve výši 30.000 Kč:
Rekapitulace opatření souvisejících s nákazou COVID-19 s dopadem do mzdové oblasti
Legislativním opatřením, jejichž cílem bylo zmírnit dopady na zaměstnavatele v souvislosti se šířením nákazy COVID-19, jsme se již dříve detailně zabývali v samostatných článcích. Nyní bychom rádi zrekapitulovali, která opatření nadále zůstávají v platnosti, a doplnili jejich případné změny.
Programy Antivirus
Program Antivirus kompenzující náklady zaměstnavatelům, kteří museli svým zaměstnancům nařídit karanténu, nebo jinak omezit svůj provoz, byl prodloužen do konce srpna 2020. Důvodem prodloužení jsou přetrvávající dopady pro některé zaměstnavatele. Prodlouženy byly oba dosud platné režimy tedy A (kompenzace náhrady mzdy v důsledku karantény, nebo z důvodu uzavření provozu nařízením vlády) i B (ostatní překážky v práci související s vládními nařízeními a jejich dopady, tj. částečná nezaměstnanost, omezení dostupnosti vstupů atp.)
Nově byl vytvořen již výše detailně popisovaný režim Antivirus C, podporující malé zaměstnavatele formou odpuštění odvodů pojistného na sociální zabezpečení.
Ošetřovné
Od 1.7.2020 se vrací podmínky výplaty ošetřovného do původního stavu, jak byl nastaven v době před vládními omezeními v souvislosti s nákazou. Ošetřovné bude tedy opět vypláceno pouze po dobu 9 kalendářních dnů a 16 kalendářních dnů u samoživitele. Výše ošetřovného se vrací na 60 % denního vyměřovacího základu. Věkový limit ošetřovaného dítěte se vrací na 10 let.
Lhůta pro podání daňového přiznání
Došlo k dalšímu odkladu termínu pro podání přiznání k dani z příjmu až do 18. srpna 2020, a to bez nutnosti prokazovat důvody pozdního podání v souvislosti s koronavirem.
Další legislativní změny, jejichž účinnost se předpokládá od roku 2021
Stravenkový paušál
Dne 22.6. schválila vláda daňový balíček pro rok 2021. Z hlediska mezd by měl přinést zajímavou změnu v podobě stravenkového paušálu, který byl měl být alternativou k podnikovému stravování a stravenkám. Zaměstnavatelé by tedy mohli zaměstnancům vyplácet na účely stravování peněžní prostředky namísto stravenek, a to za stejných zvýhodnění, jako aktuálně platí pro stravenky. Cílem tohoto opatření je zjednodušení administrativy a omezení vedlejších poplatků souvisejících s užíváním stravenek.
Zrušení superhrubé mzdy
Nově avizovaným záměrem vlády je prodiskutovat v průběhu léta 2020 možnost zrušení superhrubé mzdy, a to již počínaje rokem 2021. Součástí jednání má být i případné zrušení, nebo snížení odvodů sociálního pojištění.
Anna Vraná Rubínová
Payroll Consultant Senior