Změny v daňové legislativě
Navýšení daňového zvýhodnění na děti
Ve schvalovacím procesu je právě novela zákona o státní sociální podpoře, která mj. upravuje navýšení daňového zvýhodnění pro rodiny s více dětmi, přičemž částka daňového zvýhodnění na druhé dítě se zvyšuje ze stávajících 19.404 Kč ročně na 22.320 Kč (1.860 Kč měsíčně) a také zvýhodnění na třetí a další dítě ze stávajících 24.204 Kč na 27.840 Kč (2.320 Kč měsíčně), přičemž tyto změny budou platné zpětně od začátku roku 2021. Daňové zvýhodnění tedy bude možné uplatnit v rámci ročního zúčtování daně, popř. daňového přiznání za celý rok 2021.
Zrušení omezení daňového bonusu
Novela dále řeší měsíční omezení daňového bonusu poskytovaného zaměstnavatelem, který bylo až dosud možné uplatnit maximálně do výše 5.025 Kč. Tímto dochází k nápravě pochybení v „daňovém balíčku,“ kdy bylo toto omezení zrušeno v rámci kalendářního roku, ale nikoliv měsíčně.
Stravenkový paušál
Počínaje lednem 2021 je možné poskytovat zaměstnancům jako formu podpory stravování stravenkový paušál, tedy peněžní příspěvek na stravování. Poměrně záhy však vznikly určité nejasnosti ve výkladu příslušné legislativy, zejména pak vzešla otázka, zda je možné vyplácet stravenkový paušál (včetně všech osvobození od odvodů) také jednatelům, kteří konají práci na základě smlouvy o výkonu funkce. Na základě nového stanoviska GFŘ bylo upřesněno, že tento benefit lze uplatnit v tomto případě za předpokladu, že ve smlouvě o výkonu funkce je vymezena určitá část pracovní doby (směna) a docházka jednatele je evidována. V rámci stejného stanoviska bylo také jednoznačně potvrzeno omezení kumulace více forem podpory stravování jednomu zaměstnanci. Není tedy možné, aby firma stejnému zaměstnanci vyplácela stravenkový paušál a zároveň poskytovala stravenky. Je ale v pořádku, aby zaměstnavatel nabízel obě formy benefitu s tím, že každý ze zaměstnanců využívá pouze jednu možnost.
Aktuální stav opatření souvisejících s nákazou COVID-19 s dopadem do mzdové oblasti
S ohledem na celkové zlepšování situace související se šířením nákazy COVID-19 a probíhající rozvolňování, se postupně vrací do normálu také legislativa související s kompenzačními programy nebo úlevami pro zaměstnavatele, popř. zaměstnance.
Zde si proto dovolujeme zrekapitulovat nejdůležitější změny:
Testování na COVID-19 zaměstnavateli
S účinností od 1. července 2021 končí pro zaměstnavatele povinnost testování svých zaměstnanců. Poslední kompenzace u zdravotních pojišťoven lze tedy naposledy požadovat za měsíc červen 2021.
Mimořádný příspěvek při nařízené karanténě („izolačka“)
K 30.6.2021 bude ukončen také mimořádný příspěvek při nařízené karanténě, který je určený pro zaměstnance, jimž byla nařízena karanténa, popř. zaměstnance, který je v izolaci podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Příspěvek ve výši 370 Kč/den, maximálně však ve výši 90 % průměrného výdělku, o nějž si zaměstnavatel automaticky ponižuje odvod sociálního pojištění, byl původně schválen pouze na období březen - duben 2021. Došlo však k jeho prodloužení o další dva měsíce. Poslední uplatnění by tedy mělo proběhnout ve mzdě za červen 2021.
Programy Antivirus
Program Antivirus Ministerstva práce a sociálních věcí, který probíhal více než rok, byl z větší části ukončen již k 31.5.2021. O jeden měsíc byl prodloužen pouze režim A, a to pouze pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci mají nařízenou karanténu nebo izolaci z důvodu onemocnění COVID-19. O poslední dotace v rámci tohoto režimu je tedy možné žádat v průběhu července 2021.
Krizové ošetřovné
Podle aktuálních opatření Ministerstva zdravotnictví jsou již otevřeny všechny školy, mateřské školy a další dětská zařízení. Nárok na krizové ošetřovné již tedy nevzniká plošně, ale pouze ve specifických případech. Např. v případě pozitivního testu u některého z dětí. Povinnost docházky do školy se také aktuálně nevztahuje na děti se středním nebo těžkým mentálním či jiným postižením, které není ze zdravotních důvodů schopno podstoupit preventivní antigenní testování. Tato skutečnost ale musí být doložena poskytovatelem zdravotních služeb.
Kurzarbeit
Po měsících jednání byla poslaneckou sněmovnou v květnu schválena novela Zákona o zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit (příspěvek v době částečné práce), tedy legislativa upravující podporu zaměstnavatelů při závažných hospodářských potížích. Česká republika by tak měla být do budoucna legislativně připravena na řešení krizových situací, kdy bude potřeba částečně kompenzovat zaměstnavatelům vyplacené náhrady mzdy. Stát by tak měl být schopen pomoci firmám udržet pracovní místa.
Koncepce je do určité míry podobná programu Antivirus, oproti němu se však jedná o systémový nástroj, který může podpořit zaměstnavatele např. také v době hospodářské recese, při živelných událostech atp.
Novela zákona o zaměstnanosti nařizuje zaměstnavatelům v době, kdy bude platit kurzarbeit, vyplácet zaměstnancům mzdu v minimální výši 80 % průměrného výdělku s tím, že na náhradu mzdy a odvody obdrží zaměstnavatel 80 % nákladů, a to až do výše 1,5násobku průměrné mzdy.
Firmy využívající kurzarbeit nebudou smět v daném ani následujícím roce vyplácet dividendy.
Kurzarbeit však nebude řešit současnou pandemickou situaci, ale je určen pro řešení krizových událostí do budoucna. V případě potřeby může být až do konce roku 2021 znovu spuštěn/prodloužen program Antivirus.
Uvolnění zaměstnanců na dětské tábory a soustředění
S blížícím se létem si dovolujeme připomenout novou právní úpravu týkající se náhrady mzdy zaměstnancům, kteří působí jako personál na letních táborech nebo sportovních soustředěních pro děti a mládež. V souladu se zákoníkem práce má zaměstnanec nárok na tento typ aktivit v rozsahu nezbytně nutném, maximálně však 3 týdny, za předpokladu, že zaměstnavateli nebrání vážné provozní důvody. Nově může být až jeden týden volna poskytnut s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Za tuto náhradu mzdy může zaměstnavatel žádat kompenzaci na příslušné správě sociálního zabezpečení prostřednictvím žádosti. Nárok na náhradu mzdy vzniká pouze za předpokladu, že se jedná o akci pořádanou právnickou osobu zapsanou ve veřejném rejstříku po dobu nejméně pěti let a práce s dětmi je jeho hlavní činností. Zaměstnanec zároveň musí nejméně po dobu jednoho roku pracovat soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží.
Změny v oblasti srážek
S účinností od 1. července 2021 dochází ke dvěma změnám v oblasti srážek, které mají částečně dosah také do mzdové oblasti:
Náhradní výživné
Jedná se o novou sociální dávku, kterou bude stát podporovat rodiče samoživitele a jejich děti, kterým není druhým rodičem vypláceno povinné výživné. Maximální výše dávky bude činit 3.000 Kč měsíčně a její čerpání bude možné maximálně po dobu 24 měsíců. Úhradu náhradního výživného bude poté stát vymáhat po dlužníkovi prostřednictvím stávajících nástrojů výkonu rozhodnutí. Bude se jednat o přednostní pohledávku.
Chráněný účet
Zavedení chráněného účtu by mělo předejít stávajícím problémům, kterým řada zaměstnanců s exekucemi čelí. Zaměstnavatel odešle nezabavitelnou částku na bankovní účet zaměstnance, na který ale může být vedena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. V takovém případě má zaměstnanec omezené možnosti se k peněžním prostředkům, na které má nárok, dostat. Dlužníkovi nově vzniká možnost zřízení jednoho chráněného účtu, na němž budou uloženy peněžní prostředky pro věřitele nedotknutelné. Dlužník následně informuje svého zaměstnavatele o zřízení účtu. Na žádost zaměstnance či exekutora bude mít zaměstnavatel povinnost potvrdit (prostřednictvím speciálního formuláře), že jsou na účet zasílány pouze ty příjmy, které nepodléhají srážkám.
Předpokládaný vývoj ve mzdové oblasti
Navýšení minimální mzdy
Velmi diskutovaným tématem je aktuálně výrazné navýšení minimální mzdy pro rok 2022 o téměř 20 %, tedy na částku 18.000 Kč. Od tohoto navýšení si vláda slibuje start obnovy ekonomiky, motivaci zaměstnanců s nižšími příjmy a přiblížení se výši minimální mzdy evropské úrovně. V jednání je také navýšení o další 2.000 Kč pro rok 2023, tedy na 20.000 Kč.
Plánované změny v podmínkách otcovské dovolené a dlouhodobého ošetřovného
Prvním čtením prošla ve Sněmovně novela zákona o nemocenském pojištění, která mění podmínky otcovské a ošetřovného. U otcovské by se změna měla týkat prodloužení lhůty pro čerpání ze stávajících šesti týdnů od narození na delší v případě, že je dítě v prvních šesti týdnech života hospitalizováno. U dlouhodobého ošetřovného je naopak navrhováno zkrácení hospitalizace jako podmínky nároku na dávku ze stávajících 7 dnů na 4 a také zavedení možnosti požádat o vydání rozhodnutí potřeby dlouhodobé péče do 15 dnů od skončení hospitalizace. Dávka by se tak měla stát dostupnější pro širší spektrum osob. Zároveň je navrhováno rozšíření okruhu osob, které mohou mít na ošetřovné nárok.