Veronika k nám přišla z Jeseníků před rokem. Prožila velký skok, když se přesunula z malého městečka do velkého města a pověděla nám, co se jí tu líbí, ale i to proč si občas přijde v Praze jako v kleci.
Veroniko, co jsi dělala před nástupem do E-Cons?
Pracovala jsem jako asistentka a administrativní pracovník na střední škole. Obnášelo to práci s poštou, připravovala jsem podklady pro účetní, pracovala se smlouvami. Fajn bylo, že jsem chodila opravdu hodně brzy domů.
Proč ses rozhodla nastoupit na cestu účetnictví?
Už na škole mě tahle oblast bavila. Ale co si budeme povídat, všude vyžadovali a vyžadují letitou praxi, kterou jsem zkrátka neměla. V Bruntále kde jsem žila, jsem nedostala ani příležitost si ji udělat.
Jak náročný je přechod z hor a přírody do velkého města?
Nezastírám, že mi příroda chybí. Někdy ve mně Praha vzbuzuje pocit klece, ale má to i nesporné výhody a ty si užívám.
Jaká je ta největší?
Největší předností je současně i ta největší nevýhoda. Jsou to lidi, kterých je na mě v Praze moc, já jsem spíš takový vlk samotář.
Co v tobě vlastně spojuje přírodu, kde jsi vyrůstala a Prahu, kde žiješ nyní?
Myslím, že sport. U nás jsem chodívala běhat a účastnila se hasičských soutěží a v Praze chodíme na in-line nebo hrajeme badminton. Ještě mě ale objevování Prahy teprve čeká. Zatím jsem prošla jen nejznámější turistické památky.
Čemu jinému se ještě věnuješ, když pomineme sport?
Nádherně strávený čas pro mě je s bratrovými dětmi. Má tříletá dvojčátka a to je opravdu radost.
Když se přesuneme zase k tomu pracovnímu životu. Všiml jsem si, že holky v mzdovém oddělení mají skvěle zvládlé plánování času a dodržování řádu. Máš to také tak?
V práci rozhodně. Absolutně mi vyhovuje vědět, kdy mám přesně co udělat a kdy to také dokončit. Doma už je to jiné. Tam oproti práci výrazně zpomalím.
Co tě motivuje v E-Cons dál zůstávat?
Není to snadná otázka. Přestože je toho někdy opravdu hodně, tak vím, že tady se můžu naučit to, co jsem vždycky chtěla dělat. Mzdy se totiž dají naučit jen praxí.
Proč to jde tak dobře právě u nás?
Jednoznačně díky kolektivu. Svoje kompetence jsem dostávala postupně od zkušenějších kolegyň a kdykoliv něco nevím, můžu se na ně stále obracet.
Kam bys chtěla dál postupovat?
Bylo by skvělé vypracovat se na juniorskou pozici.
Výš nemíříš?
Zatím nechci vést lidi. Seniorská pozice by pro mě byla hodně náročná. Raději bych byla perfektní sama za sebe. Precizní v tom, co dělám. Ale vedení dalších kolegů není moje parketa.
Veru, velké díky za tvůj čas.
Já děkuju za rozhovor.
Veronika Burgetová, Payroll Consultant Assistant
Petr Pavlíček