Návrhy na změny ve mzdovém zpracování z pohledu Ozdravného balíčku

Vláda České republiky se v rámci úspor a ozdravení státního rozpočtu rozhodla vydat soubor opatření, která mají mj. zrušit nebo upravit některé daňové výjimky, zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance, zastropovat úlevy z odvodů pro DPP nebo také posunout pásmo pro daňovou sazbu 23%. Opatření by měla začít platit od 1.1.2024, nicméně se zatím jedná pouze o návrhy, které ještě musí projít schvalovacím procesem.

‍Zde jsou uvedeny návrhy na změny, které se dotýkají zpracování mezd:  

‍Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance:

Návrh:

Znovu zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 % (odvody zaměstnavatelů se nemění, pouze se zavádí nový odvod pro zaměstnance).

Odůvodnění:

Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo.

‍Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob:

Návrhy na úpravu v ročním zúčtování zaměstnanců:

• S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.
• S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí.‍
• Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
• Vláda navrhuje zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní výjimku. Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací – např. výchova a vzdělávání mládeže, sport apod. a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit, proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění.

* úlevy budou moci být zohledněny ještě v ročním zúčtování daní za rok 2023

Návrhy na úpravu v měsíčních slevách na dani zaměstnanců:

• S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta. Hlavním důvodem je nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka.

* sleva bude popř. moci být zohledněna ještě v ročním zúčtování daní za rok 2023

‍Návrhy na úpravu ostatních daňových úlev:

• Vláda navrhuje zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, neboť jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. U malých firem či živnostníků s malým počtem zaměstnanců není totiž efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno.
• S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (tzv. manažerské stravenky). V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách.

Posun prahu 23% daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy:

Návrh:

Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23% sazba daně, bude namísto 4-násobku průměrné mzdy začínat na 3-násobku průměrné mzdy.

V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují v návaznosti na růst průměrné mzdy).

‍Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce :

Návrh: ‍

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

• první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy (pro rok 2023 -40 324,-) a
• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné.

Vláda chce vyřešit současnou nepříznivou situaci, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory.

Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod. Následně tak takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů.

Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

zdroj MFCR.cz (příloha tiskové zprávy k Ozdravnému balíčku)

‍

Ondřej Podehradský
Payroll Consultant Junior